Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje
Srdcem poutního místa Velehrad je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje. Původně pozdně románská stavba z první třetiny 13. století získala v důsledku válečných pohrom a zejména požáru v roce 1681 barokní podobu. V bohatě zdobené bazilice nacházíme několik spirituálních ohnisek, která by neměl žádný návštěvník minout: oltář, kolem kterého se setkávají křesťané při slavení liturgie, kaple Panny Marie Matky jednoty křesťanů s velehradským palladiem, hrob arcibiskupa A. C. Stojana v Královské kapli a nejnověji také nádhernými mozaikami zdobený sarkofág kardinála Tomáše Špidlíka SJ v presbytáři baziliky. Obdivovat lze i sousoší sv. Cyrila a Metoděje na pravé straně od oltáře, které kanonizovalo vnímání podoby soluňských bratří v očích našich předků a obraz věrozvěstů od polského malíře Matejky darovaný bazilice v roce 1885.

Bývalý klášter cisterciáků - V komplexu historických klášterních budov sídlí Stojanovo gymnázium. V informačním centru je možné si předem domluvit prohlídku barokní Saly terreny a Slovanského sálu, které se v prostorách bývalého kláštera též nachází.

Sala terrena - Barokní „Zimní sál“ velehradského kláštera byl vybudován v letech 1724 -1728 v rámci stavby nové prelatury. Sál je vyzdoben freskami zachycujícími čtvero ročních období formou alegorických postav a mytologických výjevů. Ty jsou doplněny o souvztažné biblické motivy.

Kostelík Zjevení Páně - "Cyrilka" byl vystavěn ve 13. století při klášterní bráně pro obyvatele předklášteří. V 19. století zpustl a k jeho obnově v neogotickém slohu došlo u příležitosti cyrilometodějského jubilea v roce 1863. V první polovině 20. století zde byly slaveny bohoslužby v byzantsko-slovanském ritu. Ikonostas je nyní k vidění ve velehradském muzeu ve VDCM. Současné jsou zde pořádány sezónní výstavy.

Velehradský dům sv. Cyrila a Metoděje - Bývalá hospodářská stavení velehradského kláštera dnes slouží coby víceúčelový objekt (VDCM). Nachází se zde infocentrum s muzejními expozicemi (Velehrad na křižovatkách evropských dějin, Bible pro malé i velké), přednáškový sál, badatelny, cukrárna, poutní prodejna a ubytovací prostory.

Podzemí kláštera - Součástí komplexu chodeb je lapidárium přibližující stavební památky původně románského kláštera. Přístupné jsou prostory ambitu, kapitulní síně i barokní krypt. Součástí je též expozice o křesťanských mučednících 20. století -  Martyrion. Nachází se zde též Zlatá růže věnovaná Velehradu papežem sv. Janem Pavlem II.

Soubor drobných sakrálních památek v bezprostřední blízkosti kláštera: kaple sv. Vendelína, barokní  morový sloup, kaple sv. Jana Nepomuckého u barokního mostu přes potok Salašku a blízká kaple Pražského Jezulátka, sochy sv. Jana Nepomuckého při cestě ke hřbitovu a na obecním náměstí, socha Božího Syna u rozcestí k obci Modrá.

Velehradský hřbitov mimo hrobů farníků soustředí několik skupin hrobek určených členům Tovaryšstva Ježíšova, sestrám Kongregace sv. Cyrila a Metoděje, sestrám Kongregace Božského Vykupitele a kněžím, kteří na Velehradě působili nebo se zasloužili o jeho rozvoj. Na hřbitově jsou pochovány významné osobnosti: teolog a historik Msgr. ThDr. František Cinek, politik a předseda exilové londýnské vlády Msgr. Dr. Jan Šrámek, slavista prof. PhDr. Josef Vašica, zakladatelka kongregace SCM S. Marie Růžena Nesvadbová, vychovatel Tomáše Masaryka P. František Serafínský Satora ad.  Dále je zde situován náhrobek s ostatky mnichů, který je současně poctou velehradským cisterciákům.

Poutní cesta růžence spojuje Staré Město u Uherského Hradiště (Veligrad) s Velehradem, který se stal v průběhu dějin nositelem cyrilometodějské tradice. Cesta má být přípravnou etapou k obnově duše člověka, společnosti a krajiny. Trasa začíná za železniční tratí a pokračuje dále údolní nivou potoka Salašky. Ve svém průběhu je rytmizována dvaceti zastaveními růžencové modlitby. Jejich tvar připomíná boží muka coby typický prvek české a moravské krajiny.

Sochy sv. Cyrila a Metoděje dotváří obnovenou vstupní část poutního areálu, a to v moderním stylu oproštěném od historizujících detailních prvků. Vysochané světce charakterizující jednoduché kamenné symboly: biskupské žezlo a svitek. Sochy byly vytvořeny z darů příznivců Matice velehradské u příležitosti připomínky 1150. výročí úmrtí sv. Cyrila (2019).

Ambit uzavírá ze severu poutní nádvoří. Tvoří zázemí pro poutníky a současně nese osm barokních soch: sv. Benedikta, sv. Jana Křtitele, sv. Petra, sv. Cyrila, sv. Metoděje, sv. Pavla, sv. Jana Evangelisty, sv. Bernarda. Tyto dříve zdobily průčelí baziliky, než byly na počátku 20. století nahrazeny jinými sochami téhož námětu.